Sedím a neslyším.
Nemluvím.
Jsem duše prázdná, uvnitř těla uvězněná - připoutaná.
Tichá a slabá, bejvala zajímavá.
Křičela, bavila , toužila...
Nezbylo hodně, vlastně vůbec nic.
Zůstala sama, uvnitř nezůstal jí ten nezastavitelný chtíč.
Červenej hadr a bič. Touha se zalíbit, zapadnout, bojovat a mít - nic.
Utěšit, pohladit, probudit... Je potřeba zas tu energii rozproudit. Zapálit vášeň. Omámit. Hnusný chmury polapit.
Vrátit zpět, vybudovat zas. Chci slyšet uvnitř ten vítěznej hlas.
Motivovat dál, nepřestat. Prosím. Pak stačí polechtat, všechno se vrátí...
Doufat jen, že už se nikdy nevytratí.
Žádné komentáře:
Okomentovat